Publikováno

Ceremoniál předávání CENY VIZE 97 – ohlédnutí

5. října, ve výroční den každoročního udělování Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97, vzpomínáme loňského udělení Ceny Ivanu Chvatíkovi, spoluzakladateli Archivu Jana Patočky při Filosofickém ústavu AV ČR, resp. již jeho disentní existence z let 1977-89 a samizdatové edice Patočkových sebraných spisů. Jestliže nemohla být loni z důvodu covidové karantény Cena za r. 2020 Ivanu Chvatíkovi udělena, rozhodla se paní Dagmar Havlová předat ji v mezičase v náhradní improvizované ceremonii.

Své laudatio neměl loni příležitost veřejně proslovit dnes už zvěčnělý Jan Sokol: jeho pozdrav, jeden z posledních, lze zaslechnout na internetu, příp. číst v úvodu ke sborníku Chvatíkových textů Úsilí rozumět. Filosofické klopýtání od Patočky k Platónovi, který byl u příležitosti udělení Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 vydán.

Sborník, připravený v gesci AJP/FLÚ, z laureátových filosofických statí přikládáme:

Sbornik_Usili-rozumet_CenaVize97

Publikováno

Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97

Naše oznámení: 

Laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 se pro rok 2020 stal Ivan Chvatík. 

Laureát Ivan Chvatík

Udělení Ceny VIZE 97 Ivanu Chvatíkovi je mj. uznáním jeho více než padesátileté péče o dílo Jana Patočky, o jeho archivní soustředění, editorské zpracování a rozsáhlé samizdatové edice v podmínkách disentu 70. a 80. let; s pokračováním těchto aktivit v dnešním Archivu JP při Filosofickém ústavu AV ČR, včetně Chvatíkovy zdejší třicetileté spolueditorské práce na Sebraných spisech Jana Patočky… Ivan Chvatík zasloužil se o filosofický život u nás, o naši „péči o duši“. 

U příležitosti udělení Ceny VIZE 97 byl v gesci AJP/ FLÚ AV ČR připraven sborník laureátových filosofických statí, jehož e-verzi přikládáme:

Sbornik_Usili-rozumet_CenaVize97

Ivan Chvatík – Úsilí rozumět
Filosofické klopýtání od Patočky k PlatónoviDownload

Tisková zpárva Cena Vize 97 – https://www.vize.cz/wp-content/uploads/2020/10/TZ_Cena_VIZE-_97_2020-4.pdf 

Publikováno

Nová brožurka – Archiv Jana Patočky

V den úmrtí filosofa Jana Patočky (1907–1977), v té době mluvčího Charty 77, odvezli nejvěrnější posluchači jeho přednášek a neoficiálních bytových seminářů z filosofova bytu veškerou písemnou pozůstalost, aby snad nepadla nenávratně do rukou Státní bezpečnosti. Toho dne symbolicky vznikl Archiv Jana Patočky.

Ukrytá pozůstalost byla v následujících letech postupně zpracovávána, uspořádávána a samizdatově vydávána. Celý archivní korpus, soustřeďovaný v letech 1977–1989 jako významná součást neoficiální disentní produkce, spolu s doprovodnými edičními a badatelskými aktivitami, se stal základem dnešního Archivu Jana Patočky, založeného při Filosofickém ústavu ČSAV 1. ledna 1990 a působícího v rámci Akademie věd České republiky do dnešních dnů.

Brožura čtenáře seznamuje nejen s jeho historií, ale i digitální a virtuální přítomností a budoucností.

Edice Věda kolem nás – Nakladatelství Academia 2019
Stránky nakladatelství: 
http://www.vedakolemnas.cz/prostory-spolecne-pameti/20190925-VKN97.html


Archiv-Jana-Patočka_cs

Archiv Jana Patočka – brožurkaDownload
Publikováno

Rozhovor s režisérem a dramatikem Miroslavem Bambuškem a PR manažerkou Studia Hrdinů Madlou Zelenkovou


„Čekají nás tři velké premiéry autorských textů a jedna menší premiéra scénického dokumentu o Janu Patočkovi a Chartě 77. A právě tento projekt zahajuje celé zpracování fenoménu Patočka. Následovat bude premiéra inscenace Kacířské eseje,“ představuje plány nové sezóny ve vysílání pořadu ArtCafé PR manažerka Studia Hrdinů Madla Zelenková.

Celý článek zde:
https://vltava.rozhlas.cz/osobnosti-jako-byl-jan-patocka-si-pripominame-malo-rika-miroslav-bambusek-8090159
Publikováno

Paměť národa – článek o pohřbu Jana Patočky, 16. března 1977

Pohřeb pod dohledem StB zachytil tehdy sedmnáctiletý Ondřej Němc

„Fízlové seděli na hrobech a filmovali nás. Za zdí jezdily ty silný motorky a nebylo nic slyšet. Když jsem tohle viděla, tak jsem se hrozně zatvrdila, že s tímhle režimem nesmím mít nikdy nic společného,“ vzpomínala spisovatelka a disidentka Eda Kriseová.“

„ V den obřadu měli květináři v okolí zakázáno prodávat květiny, nikde poblíž se nesmělo parkovat a hřbitov byl obsazen stovkami příslušníků StB.“

„Lidí byly na hřbitově stovky a třetina z nich fízlové. Dva chodili neustále krok za mnou a pozorovali, co fotím. Pak se mi to potvrdilo, když jsem byl potom v Bartolomějské, oni přesně věděli, kolik jsem vyfotil snímků, měli to spočítané,“ popsal Ondřej Němec, který se na pohřeb vypravil jako sedmnáctiletý se svou rodinou a vypůjčeným fotoaparátem. „

celý text zde: 
https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/stalo-se/pohreb-jana-patocky